Každoroční kontroly odborně způsobilou osobou v oblasti požární ochrany, zodpovědné zajištění kvalitní projektové dokumentace a striktní dodržování návodů k instalaci a provozu tepelných zařízení, včetně vyvarování se použití hořlavých materiálů. To jsou klíčové faktory pro zajištění bezpečného provozu pergol, přístřešků a jiných přístaveb. Jak uvádí Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), tyto zásady představují základní pilíře pro prevenci rizik spojených s těmito stavebními úpravami. Nezbytnou součástí každého takového projektu je také respektování stavebního zákona, zákona o požární ochraně a dalších navazujících vyhlášek a předpisů, které regulují jak samotnou výstavbu, tak i provoz a údržbu těchto objektů.
„Stavební zákon stanoví, že každá stavba musí mít platnou projektovou dokumentaci, která je v souladu se skutečným provedením stavby, včetně všech dodatečných změn a úprav. Není-li tomu tak, musí majitel zajistit takzvanou pasportizaci stavby, případně dodatečné povolení provedených úprav, a to včetně dodržení předpisů požární ochrany,“ konstatuje na okraj tragického požáru v Mostě Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Podle odborníků z ČKAIT u řady zastřešených prostor (například zahrádek, přístřešků a pergol) dochází k souběhu několika rizikových faktorů, které mohou ohrozit požární bezpečnost. Mezi ně patří zejména kombinace dřevěných konstrukcí, zastřešení či zakrytí hořlavými materiály a použití plynových ohřívačů napojených na tlakové propanbutanové lahve. I když tato kombinace materiálů a zařízení však nemusí být sama o sobě nebezpečná, musí být vždy doprovázena odpovídajícími preventivními opatřeními. Neměla by vznikat chaotickým nebo nepřesným způsobem, kdy se jednotlivé komponenty postupně instalují bez dostatečné koordinace a odborného dohledu.
Ing. Josef Král, předseda profesního aktivu ČKAIT pro požární bezpečnost staveb a autorizovaný inženýr v oboru požární bezpečnosti, upozorňuje, že každá taková přístavba, byť malá, je ve skutečnosti stavbou, která musí splňovat přísná pravidla: „Parametry únikových cest, jako je jejich počet, šířka a maximální délka, jsou řešeny s ohledem na způsob využití objektu, počet osob, které jej budou užívat, a jeho umístění. Dále je nutné zajistit bezpečné používání plynových ohřívačů, které musí být instalovány podle předepsaného návodu, včetně dodržování bezpečných vzdáleností od hořlavých materiálů, umístění na pevný základ a opatření proti převržení nebo zhasnutí plamene. Odpovídající větrání je rovněž nezbytné pro zajištění bezpečného provozu těchto zařízení.“
Ing. Král zároveň upozorňuje na problém, který se často objevuje v praxi – plynové ohřívače, stejně jako další zařízení, jsou dnes běžně dostupné v obchodních řetězcích a často se dostávají do rukou majitelů, kteří je instalují do prostor bez konzultace s projektanty a nezřídka v rozporu s platnými normami a bezpečnostními předpisy. Tato zařízení bývají hojně instalována nevhodně, což může mít za následek závažné požární riziko. Předejít by mu šlo pravidelnými revizemi a kontrolami.
Jak konstatuje Bc. Zbyněk Tuček, člen profesního aktivu oboru požární bezpečnost staveb ČKAIT a předseda Cechu požární ochrany, pravidelné preventivní kontroly a revize jsou klíčové pro odhalování a odstranění nedostatků, které mohou vést k vážným nehodám. Pravidelná kontrola skutečného stavu stavby a jeho porovnání se schválenou projektovou dokumentací, kontrola dodržování požárních předpisů a průchodnosti únikových cest jsou zásadními kroky pro zajištění požární bezpečnosti. „Bohužel, i přes varování a doporučení odborníků se v některých případech nedostatky neodstraní včas, což může vést k nežádoucím následkům,“ upozorňuje Bc. Zbyněk Tuček.
U většiny přístřešků a podobných přístaveb u restauračních zařízení je nutné v rámci stavebního řízení vypracovat autorizovanou osobou detailní projektovou dokumentaci, která nejenže zajišťuje dodržení všech stavebních předpisů, ale především řeší otázky požární bezpečnosti a ochrany osob. Součástí této dokumentace je také požárně bezpečnostní řešení, které musí obsahovat specifikace týkající se vytápění, použití tepelných zařízení a dalších instalací. V případě, že toto požaduje Zákon o požární ochraně, je nutné zajistit souhlasné stanovisko příslušného územního odboru Hasičského záchranného sboru, stejně jako stanovisko dalších dotčených orgánů státní správy, například hygieny.
Po dokončení stavby je nezbytné požádat příslušný úřad o závěrečnou prohlídku, při níž je kontrolováno, zda stavba odpovídá projektové dokumentaci. Tato kontrola zahrnuje i ověření vlastností použitých konstrukčních materiálů a zařízení, což často vede k odhalení případných nedostatků, které by mohly být přehlédnuty v průběhu výstavby.
V nedávné novele stavebního zákona došlo k úpravám povinností vlastníků staveb, kteří jsou nyní povinni uchovávat dokumentaci skutečného stavu stavby. V případě, že tuto povinnost nedodrží, může být uložena pokuta až do výše 400 000 Kč. Tento krok má za cíl zlepšit transparentnost a kontrolu nad stavbami, přičemž se vztahuje na všechny vlastníky, bez ohledu na stáří objektu. Chybějící dokumentace nebo neexistující kolaudační souhlas bývá často příčinou vážných problémů při kontrolách, a to jak v průběhu výstavby, tak po jejím dokončení.
Celkově je tedy nezbytné, aby vlastníci a provozovatelé stavebních objektů byli plně informováni o všech požadavcích týkajících se požární bezpečnosti a stavebních předpisů. Podle ČKAIT je třeba, aby byli ochotni spolupracovat s odborníky, kteří zajistí správné naplnění všech těchto požadavků. „Pouze tak mohou předejít vážným nehodám a zajistit bezpečný a legální provoz svých objektů,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.
